Aktivity na rozšiřování slovní zásoby

Mezi hlavní cíle naší České školy v Seville patří rozvoj komunikačních schopností našich dětí, hlavně mluvená forma jazyka. Mým úkolem bylo s dětmi konverzovat a pomoct jim si osvojit slovní zásobu z témat, která se probírají v ekvivalentním ročníku v Česku. Jak jsem však po sléze zjistila, získávání slovní zásoby není jen o vyplňování pracovních sešitů. Je třeba děti rozmluvit, dostat je do situací, kdy se musí opravdu souvisle vyjádřit. Je to tedy jiné, než učit češtinu české děti v Česku. Ty už se vyjadřovat přirozeně umí. V hodinách češtiny v Česku se tedy zaměřujeme spíše na poznávání jazyka a na to, jak funguje.

Tady to bylo o dost jiné. Potkala jsem se s něčím, s čím jsem do teď neměla zkušenosti. A to učit češtinu jako cizí jazyk, respektive druhý mateřský jazyk, což ale není to stejné jako první mateřský jazyk. Po pár setkání s místními dětmi jsem pochopila, že sice rozumí všemu, co jim říkám, nicméně mají pak problém se vyjádřit v souvislých větách nebo najít vhodná slovní pojmenování. Cenila jsem si však jejich zápal. Nikdy je nic neodradilo od mluvení česky. Mé žačky jsou velmi mluvné, zkrátka si jen pomáhají, jak umí. Takže například místo popisu činnosti či děje často nahrazují slovesa frázemi jako „udělal to takto a pak tak“ a k tomu si pro lepší vyjádření pomohou gestikulací. Jak se říká u nás, občas se dorozumívají rukama nohama 😀 Ale to vůbec nevadí. Česky se učí rády a jde vidět jejich zlepšení.

Ale jak jsem si nakonec poradila já s touto pro mě novou učitelskou výzvou? Jak jsem těm mým holkám nakonec pomáhala se rozmluvit? S tímto mi pomohl článek na webu Národního pedagogického institutu, který moc hezky shrnuje různé aktivity na rozšíření slovní zásoby, aktivity k procvičení jak mluvení, tak poslechu, porozumění, či psaní. Všechny jsou na bázi hry a tvoření, takže jsou pro děti atraktivní. To jsem si ověřila i v praxi.

Já jsem se svými holkami vyzkoušela pár aktivit zaměřených právě na mluvení a poslech. O ty bych se teď s vámi ráda podělila.

Při téhle aktivitě budete mluvit jako marťani, mimozemšťané, kteří mluví jinak než my lidé na zemi. Vy tzv. rozsekáte slova na jednotlivé hlásky a místo plynulého mluvení budete slova hláskovat. Úkolem dětí je dané slovo rozpoznat a říct.

Já jsem tuto aktivitu využila při tématu dopravní prostředky jako úvodní motivaci. Hádali jsme takto asi 10 slov (pět každá žačka) a pak jsem se zeptala, zda na základě těchto slov přijdou na to, o jakém tématu si dneska budeme povídat. Hláskovali jsme slova jako v – l – a – k = vlak, k – o – l – o = kolo, l – o – ď = loď. Rozklad na jednotlivé hlásky zvládala žačka, která je ve druhé třídě. Žačka, která právě nastoupila do třídy první, ještě zvukovou analýzu a syntézu nezvládla. Pro ni jsem slova slabikovala. Například au – to – bus = autobus, po – nor – ka = ponorka, vzdu – cho – loď = vzducholoď. Tohle už zvládla levou zadní a měla radost, že také uspěla.

Jak už jsem výše naznačila, tato aktivita je zaměřena na rozvíjení sluchové analýzy a syntézy a na procvičování sluchové paměti.

Udělej to!

Tato aktivita spočívá v přesném plnění pokynů, které dítě dostane. Ověřujeme si tak, že žák rozumí, co se po něm chce. Samozřejmě to můžeme zabalit do zábavného zajímavého tématu. My jsme si to zahráli při probírání tématu dopravních prostředků a hru na pokyny jsem využila k procvičení slovní zásoby směrů. Mé žačky se tedy staly autíčky a já jim udávala pokyny kudy mají jet. Procvičili jsme slovíčka jako podlézt, přelézt, odbočit, zatočit, zastavit, přes, pod. Také však činnosti při ovládání auta jako nastartovat, nasednut, otevřít dveře, zaparkovat.

Při této aktivitě je rozvíjeno aktivní naslouchání, sluchová paměť, pasivní slovní zásoba a doslovné porozumění významu slov.

Kopírka

Tato aktivita mé žačky zatím bavila asi nejvíc. Asi taky pro to, že se při ní kreslí. Cílem je překreslit nějaký obrázek podle popisu. Popis musí být co nejpřesnější, abychom obrázek mohli nazvat kopií. Jedno dítě dostane obrázek (originál) a postupně jej začne popisovat. Druhé dítě se stane kopírkou a co nejvěrněji obrázek překreslí neboli zkopíruje. Dítě s originálem si musí dát pozor, aby co nejvýstižněji a nejpřesněji popsalo barvy, tvary nebo také rozvržení obrázku. Je dobré nejdřív začít kreslit tužkou, protože děti si až zpětně uvědomí, že je potřeba popsat i polohu věcí na obrázku.

Dítě jako kopírka se může v průběhu kreslení doptávat na další detaily. Samozřejmě nesmí obrázek originál vidět. Vše závisí jen na správném popisu originálu. Na závěr pak porovnáme, jak dobře zvládla kopírka obrázek zkopírovat. A můžou se vyměnit role.

Za mě je hlavním přínosem této aktivity právě nácvik souvislého vyjadřování a rozšiřování slovní zásoby. Děti zde můžou procvičit slovíčka na popis polohy jako nad, pod, vedle, mezi, uprostřed. Také slovíčka tvarů jako kulatý, hranatý, delší, krátký, … Mimo to je rozvíjeno také aktivní naslouchání, pozornost a jemná motorika (držení tužky/pastelky).

Sestav příběh

V této aktivitě si děti procvičí aktivní naslouchání a paměť. Na začátku jim přečtete nějaký příběh (doporučuju krátký). K němu budete potřebovat obrázky, které reprezentují jednotlivé části příběhu. Tyto kartičky pak dětem rozdáte zamíchané, aby příběh znovu sestavily.

Já jsem volila tento podrobnější postup. Po přečtení příběhu jsem holky nechala vlastními slovy zopakovat, co slyšely. Pomáhala jsem jim návodnými otázkami. Takto jim pomůžeme se vrátit do právě slyšeného příběhu a víc si uvědomit jeho posloupnost. Pak jsem jim ukázala obrázky. Dle mých zkušeností je dobré si nejdřív s dětmi projít každý obrázek zvlášť, říct si, co na něm vidíme a ke které části příběhu se může vázat. Jakmile se seznámíme s obrázky, můžeme je postupně poskládat do obrázkové osnovy a příběh převyprávět.

Na závěr můžeme příběh přečíst znovu a nechat děti, aby kontrolovaly svou osnovu. Nicméně i bez tohoto kroku je tato aktivita docela dlouhá, takž poslední krok s druhým čtením je na zvážení.

Tuto aktivitu jsem použila při probírání tématu bezpečnost na silnici. Našla jsem příběh o neposlušném autíčku, které se nechtělo učit dopravní značky a pak mělo velkou nehodu. Takže tu část, kdy jsme se seznamovali s obrázky, jsem využila také na diskuzi o pravidlech na silnici nebo dopravních značkách.

Aktivitou je rozvíjena nejen oblast aktivního naslouchání, ale i paměť a schopnost reprodukovat slyšený nebo čtený text, a samozřejmě slovní zásoba.

Rozsypaná věta

Při téhle aktivitě je procvičováno čtení s porozuměním. Děti dostanou větu rozstříhanou na jednotlivá slova. Jejich úkolem je poskládat slova do správného pořadí, aby věta dávala smysl. Nejjednodušší variantou je dát jim opravdu lístečky s jednotlivými slovy, aby s nim děti mohly manipulovat a přehazovat mezi sebou. Kdyby náhodou zjistily, že věta takto nedává smysl, můžou kartičky přemístit. Není třeba žádného škrtání ani gumování.

Dle mého osobního názoru gumování a škrtání vzbuzuje u dětí více pocit, že udělaly chybu, že je něco špatně. Vzbudí to v nich negativní emoci. Nicméně, když dostanou každé slovo zvlášť, můžou si s pořadím slov hrát až do chvíle, kdy si budou jisti, že je to správně a pak se přihlásit o kontrolu. Vě většině případů to budou mít hned správně. To, že slova milionkrát přehodily, nebudou v tomto případě považovat za chybu. Jen za proces plnění úkolu.

Samozřejmě pro starší děti můžete zvolit variantu, kdy bude věta napsána na papíře, ale slova budou ve špatném pořadí. Děti jednotlivá slova pak očíslují podle správného pořadí. Ještě víc to můžete stížit tím, že smícháte slova více vět dohromady. Zde už je ale zase potřeba mít slova na jednotlivých lístečcích.

My jsme si tuhle aktivitu zahráli při tématu o škole. Děti pracovaly s větami jako Paní ředitelka řídí celou školu. Pan učitel učí žáky. Paní uklízečka umývá chodby.