Předškolní přípravka: Literárně-výchovná aktivita

V dnešní první lekci z předškolní přípravy se zaměříme na práci s knihou. A to konkrétněji s pohádkou „Každý umí něco jiného“ z knihy Za zvířátky do pohádky od Michala Černíka. Pohádka mě osobně zaujala tím, že je srozumitelně napsána, má pěkné ilustrace a příběhy o zvířátkách jsou u dětí obecně oblíbené.

Následující úkoly jsou sepsány ve stylu, jak bych s dětmi pracovala já, pokud bych s nimi tuto literárně-výchovnou aktivitu měla možnost zrealizovat. Možnost vyzkoušet si ji má ale kdokoliv, ať už se jedná o rodiče dětí či pedagogy.

LITERÁRNĚ VÝCHOVNÝ POTENCIÁL (CÍL):

• rozvoj řečových schopností
• orientace v čase, posloupnost
• zachycení konkrétních detailů z příběhu

ideální PODMÍNKY realizace:

• Počet dětí: 3-5 dětí
• Věk dětí: 4-5 let       
• Časová dotace: 5 minut (čtení ukázky), 15-20 minut (práce s ukázkou)

MOTIVACE:

• Děti, určitě máte každý ve školce svého kamaráda/kamarády? A jak se jmenuje/jmenují?
• Já bych vám teď chtěla přečíst pohádku o zvířecích kamarádech. O žabákovi, kuřátku, myšce, mravenci a berušce. (možné ukázat obrázky zvířátek nebo případně plyšáky)
• Pohodlně se posaďte a poslouchejte, co se zvířátkům přihodilo.

SEZNÁMENÍ S UKÁZKOU:

• Na začátku dětem nejdříve povím a ukážu, z jaké knížky jim budu ukázku (pohádku) číst. Následně přečtu její název a poté ji pomalu a poutavě (práce s hlasem – promluvy jednotlivých zvířátek) celou přečtu. Během čtení dětem budu průběžně ukazovat jednotlivé ilustrace.

PRÁCE S UKÁZKOU (OTÁZKY, ÚKOLY, …):

• Má první otázka na děti bude, zdali si pamatují, jaká zvířátka v pohádce vystupovala?
  • Pokud dokáží vyjmenovat všechna zvířátka, tak se jich následně zeptám, zdali si pamatují, i jak se jednotlivá zvířátka jmenovala?
  • Pokud si na všechna zvířátka nevzpomenou, tak jim znovu přečtu první větu ukázky („Žabák Kvak, kuře Píp, myška Hrudka, mravenec Ondra a beruška Majka se vypravili do světa.“). A zároveň jim ukážu obrázky jednotlivých zvířátek, které budu mít připravené na samostatných kartičkách. Následně se jich zeptám, jestli si dokáží vzpomenout na jména jednotlivých zvířátek.
• V případě, že si nebudou moci na všechny jména vzpomenout, tak jim je řeknu já.
• Následně se jich zeptám, jestli jednotlivá jména se zvířátky nějak souvisí? A jak? (žábák – Kvak, kuře – Píp). A co ostatní zvířátka? Mohla by se jmenovat nějak jinak, tak aby jejich jméno vyjadřovalo, co je to za zvířátko? (myška Pískalka, mravenec Štíp/Štipálek, beruška Sedmitečka)
• Dále se dětí zeptám, jaké barvy zvířátka mají, kolik mají nohou a jaké vydávají zvuky. Potom si zkusíme vytleskat slabiky (ža-bák, ku-ře, myš-ka, mra-ve-nec, be-ruš-ka) a také určit počáteční písmena. Dále se dětí zeptám, jestli si dokáží vybavit nějaké další zvířátko, které začíná na stejné písmeno (ž-želva, žirafa, žížala; k-kůň, kočka, klokan; m-mýval, mlok, medvěd; b-beran, býk, buvol).
• „Spokojeně si vykračovali po cestě a zpívali si.“ – Jakou písničku si mohli zpívat?
• Poté dětem rozdám kartičky a požádám je, aby je zkusily seřadit podle toho, jak se příběh odehrával. Zopakují si tak, o čem příběh byl a co se v něm stalo.
• Dále se zaměříme na emoce. Zeptám se dětí, jak se zvířátka asi cítila:
  • na začátku pohádky?
  • když uviděla potok?
  • když se jim žabák posmíval, že neumí plavat a bojí se vody?
  • když se vydala na zpáteční cestu?
  • když postavila loď a žabák na ně překvapivě kulil oči?
• Jak se zvířátka nakonec dostala přes řeku? Mohla se přes řeku dostat i nějak jinak?
• Z čeho loďku postavila?
• Dále bych dětem znovu rozdala obrázky jednotlivých zvířátek a přidala bych k nim i obrázky věcí, které zvířátka na stavbu loďky použila (list, skořápka od ořechu, silné stéblo, provázek), případně bych dané věci mohla donést i reálné. Pokud si děti nebudou pamatovat, co které zvířátko doneslo, tak jim danou pasáž pohádky znovu přečtu. (kuře-list, myška-skořápku, mravenec-stéblo trávy, beruška-provázek)
• Z jakého oříšku asi byla skořápka, kterou myška donesla?
• Z čeho jiného by se dala loďka vyrobit? Musí loďka mít stožár a plachtu? (můžeme mít pádla, …) A může mít i něco jiného? (motor, …) Jaké další typy lodí znáte? (parník, plachetnice, kánoe, raft, …) Zde budu mít opět připravené obrázky s různými loděmi a zkusíme si říct, co za lodě na obrázcích vidíme.
• Jak se zachoval žabák? (začal se ostatním zvířátkám posmívat) Mohl se zachovat nějak jinak? Jak byste se zachovaly vy, děti? Co byste žabákovi poradili? Je posmívání správné? A ponaučil se nakonec?
• Na závěr v případě, že bychom měli ještě čas, tak bychom si s dětmi mohli povídat o tom, co kdo umí. Jaké má kdo zájmy. A že každého baví něco jiného a je dobrý v něčem jiném. A musíme si navzájem pomáhat a ne se posmívat, že někdo něco neumí.