Proč je důležitá čeština ve Španělsku?

Mnoho lidí se nás stále ptá, proč je vlastně výuka nebo celkové zařazení češtiny do každodenního života nezbytná, pokud dítě stejně bydlí a bude bydlet v zahraničí.

Děti vyrůstající v prostředí česko-španělských rodin ve Španělsku se pohybují mezi dvěma světy. Zatímco španělština je přirozeným jazykem většinové společnosti – školy, kamarádů a každodenního života, čeština často zůstává jazykem domova, rodiny a kulturních kořenů. Právě proto je důležité, aby si děti udržely aktivní znalost češtiny, a to nejen kvůli komunikaci, ale i kvůli identitě, kognitivnímu rozvoji a vztahu ke svému původu.

Jazyk jako součást identity

Čeština pro dítě nežijící v Česku není „jen“ další jazyk. Je to jazyk mámy nebo táty, prarodičů, často i příběhů z dětství nebo návštěv u babičky. Pokud dítě ztrácí schopnost v češtině komunikovat, začíná se mu vzdalovat i kus jeho vlastní identity. Vztah k jazyku přitom úzce souvisí s pocitem sounáležitosti a sebedůvěry. Děti, které rozumí svým kořenům a jazykům, kterými se v rodině mluví, mají silnější pocit vlastní hodnoty a stejně tak si mohou více uvědomit hodnotu znalosti dalších jazyků.

Výhody pro mozek i školu

Výzkumy ukazují, že bilingvní děti, které aktivně rozvíjejí oba jazyky, mají lepší schopnost soustředění, paměť i kreativitu. Silné jazykové základy v češtině nepředstavují „překážku“ ve školním vzdělávání ve španělštině – naopak. Pomáhají rozvíjet schopnost abstraktního myšlení a porozumění novým pojmům. Čím silnější je první jazyk (v tomto případě čeština), tím snadněji se dítě učí a rozvíjí i druhý. V mozku se utvářejí gramatické struktury obou jazyků, a právě díky nim si dítě později snáze osvojí i další jazyky. Každá jazyková skupina má totiž odlišné gramatické struktury a pravidla. Pokud si dítě osvojí dva nebo více jazyků, zvládá pak mnohem snadněji i další.

Kulturní dědictví v jazyce

Jazyk je klíčem ke kultuře. Pohádky, písničky, svátky, způsob humoru nebo vyprávění… to všechno se nejlépe přenáší v původním jazyce. Pokud dítě rozumí češtině, může číst české knihy, sledovat české pohádky, mluvit s babičkou nebo se účastnit českých tradic. Tím se učí chápat kulturní rozdíly, rozšiřuje si obzory a rozvíjí empatii.

Hrozba jazykové ztráty

V bilingvních rodinách žijících mimo Českou republiku může čeština časem oslabovat – zejména pokud dítě vstoupí do školního prostředí, kde dominuje španělština. Bez aktivní podpory se může stát, že dítě rozumí, ale samo se vyjadřuje jen španělsky. V krajních případech se může komunikace s českou částí rodiny stát obtížnou nebo dokonce nemožnou. Jazyk se ztrácí nenápadně, ale návrat k němu je často velmi těžký.

Role České školy Sevilla

Právě proto existuje Česká škola Sevilla. Jako prostor, kde mohou děti češtinu aktivně používat, slyšet ji od vrstevníků i dospělých. Děti se zde pravidelně setkávají s vrstevníky, kteří jsou na tom podobně – pocházejí z česko-španělských rodin, žijí ve Španělsku, ale jejich rodným nebo dědičným jazykem je také čeština. Učí se zde česky mluvit, číst, psát i myslet, a to hravou formou. Vyučování vychází z českých osnov, ale zároveň respektuje potřeby bilingvních dětí, které často češtinu vnímají jinak než děti vyrůstající v českém prostředí.

Škola také pomáhá dětem osvojit si jazyk v různých situacích – nejen ve výuce, ale i při společných hrách, výletech, slavnostech a ostatních volnočasových aktivit. Právě tyto neformální momenty jsou často klíčem k tomu, aby děti začaly češtinu vnímat jako přirozený komunikační prostředek a nejen jako „školní předmět“.

Kromě jazykového rozvoje nabízí Česká škola Sevilla i kulturní zázemí. Slavíme společně české svátky, čteme české knihy, zpíváme písničky, připomínáme si tradice a hodnoty. Děti tak získávají nejen jazykové, ale i kulturní zakotvení. Mohou tak nabýt pocitu, že jsou součástí širší komunity, která sdílí jejich jazyk a zkušenosti.

Česká škola tak není jen místem výuky, ale je to i místo setkávání a dlouhodobé podpory, které pomáhá dětem uchovat a rozvíjet jejich dvojjazyčnou identitu.