Sevilla očima Karla Čapka: Po stopách Výletu do Španěl

Než se vydáme do sevillských ulic, připomeneme si, s kým vlastně máme tu čest. Karel Čapek (1890–1938) patří k nejvýznamnějším českým spisovatelům 20. století. I když ho možná někteří znají hlavně jako autora Dášeňky čili života štěněte, byl to také vášnivý cestovatel. V době, kdy neexistovaly chytré telefony, online mapy ani sociální sítě, cestoval jen se svým notesem v ruce a mistrně popisoval atmosféru a prostředí, ve kterém se pohyboval.

Když Karel Čapek ve svém cestopise Výlet do Španěl (1930) dorazil do Andalusie, nemohl minout Sevillu. Z textu dýchá jeho typické okouzlení i mírná ironie. Sevilla v jeho podání není jen městem, ale živým organismem spletitých uliček a krásné architektury, nad kterou se tají dech. Sevillu popsal jako usměvavou.

Pokud se dnes vydáte po jeho stopách, zjistíte, že mnohé z toho, co Čapek s takovou pečlivostí popsal, zůstalo i po téměř sto letech na svém místě.

Katedrála a maurská věž

Čapek byl naprosto ohromen velikostí sevillské katedrály. Píše o ní s údivem nad její obrovitostí, která podle něj snad ani nemá v křesťanském světě obdoby. Vnitřek na něj působil poněkud temně a spíše jako „kamenné pohoří“ než lidská stavba. Zato Giralda, zvonice původně postavená jako minaret, ho okouzlila svou elegancí a lehkostí, s jakou se tyčí nad městem. (Catedral de Santa María de la Sede a věž La Giralda)

Alcázar

Královský palác Alcázar a zejména jeho zahrady Čapka fascinovaly svou maurskou zdobností. Vnímal tu neustálé prolínání křesťanského a islámského světa. Procházel se pod palmami, obdivoval keramické kachličky, štukové krajky a fontánky. Zahrady pro něj představovaly dokonalé útočiště před sevillským vedrem, oázu, kde se zastavil čas. (Real Alcázar de Sevilla)

Labyrint uliček Santa Cruz

Při popisu staré židovské čtvrti dokázal Čapek věrně zachytit její specifickou atmosféru. Uličky Barrio de Santa Cruz popisuje jako tak úzké, že by se v nich dva osli nevyhnuli. Fascinovala ho architektura vnitřních dvorů, na které se dalo nahlížet přes tepané mříže. Patia plná zeleně, křesílek a stínu popsal jako srdce sevillského rodinného života, skryté před spalujícím sluncem. (Barrio de Santa Cruz)

Mýtus o Carmen a tabáková továrna

Čapek, jako milovník literatury a příběhů, se musel jít podívat na slavnou tabákovou továrnu, kde podle legendy a slavné opery pracovala vášnivá Carmen. S typickým humorem však poznamenává, že ohromná, palácová budova továrny vypadá spíše jako ministerstvo nebo univerzita a že romantickou představu dělnic už dávno nahradila industriální realita. (Budova bývalé Fábrica de Tabacos, dnes hlavní sídlo a rektorát Universidad de Sevilla)

Řeka a rytmus města

Ačkoliv Čapek mluví i o řece Guadalquivir, nejvíce ho na Seville uhranul samotný rytmus života. Ulice přes den zejí prázdnotou kvůli horku, aby večer ožily davy, klapotem vějířů a vůní jasmínu.

Sevilla ve Výletu do Španěl není jen další Čapkovou destinací. Je to město zachycené očima bystrého pozorovatele, který uměl ocenit krásu starých kamenů, ale zároveň nezapomínal na lidi, kteří mezi nimi žijí. Číst si tyto pasáže přímo v sevillských ulicích je, jako byste se jimi procházeli po Čapkově boku.