Sluchová syntéza a analýza u bilingvních dětí

Sluchová syntéza a analýza jsou klíčovými dovednostmi v procesu osvojování jazyka, zejména u bilingvních dětí, u nichž probíhá vývoj řeči současně ve dvou jazycích. Tyto schopnosti umožňují dětem rozpoznávat a manipulovat se zvukovou stopou slov, což je důležité nejen pro úspěšné zvládnutí mluvené řeči, ale i pro budoucí dovednosti jako je čtení a psaní.

Jelikož se tomuto tématu právě věnuji ve 2. třídě a postupně se učíme manipulovat s českými slovy na úrovni hlásek, rozhodla jsem se toto téma blíže přiblížit a uvést konkrétní příklady.

Sluchová analýza a syntéza. Co to je?

Sluchová analýza znamená schopnost rozložit slovo na menší jednotky, nejprve na slabiky a poté na jednotlivé hlásky. Naopak sluchová syntéza je proces opačný, skládání slov z jednotlivých hlásek či slabik. U bilingvních dětí mohou být tyto procesy náročnější, protože se setkávají s odlišnými fonologickými systémy a musejí rozlišovat zvukové podněty ve dvou různých jazycích.

Děti se již od raného věku učí rozpoznávat rozdíly mezi jazyky na základě zvuku a jejich zvukové struktury.

Postup nácviku sluchové analýzy a syntézy

Zde je důležité postupovat od jednodušších úloh ke složitějším a respektovat individuální tempo osvojování jazykových dovedností:

  • Rozklad věty na slova

Dítěti se předloží věta, například: Maminka vaří oběd. Jeho úkolem je určit, kolik slov věta obsahuje. To pomáhá chápat hranice slov v mluvené řeči.

  • Rozklad slov na slabiky

Slova se rozdělují na slabiky, například ma-min-ka nebo au-to-bus. Pomocí tleskání si dítě uvědomuje rytmus jazyka.

  • Rozklad slov na hlásky

Nejprve se pracuje se slovy se snadnou strukturou (např. pes → p-e-s), později se přechází ke složitějším slovům (např. postel → p-o-s-t-e-l).

  • Skládání slabik do slov

Dítě dostane slabiky (ma a so) a má je spojit do slova (maso).

  • Skládání hlásek do slov

Je tomu podobně jako u skládání slabik, ale pracuje se s jednotlivými hláskami (např. n-o-s → nos).

Obtížnost slov a specifické vlastnosti

Náročnost sluchové analýzy a syntézy se odvíjí od fonologické struktury slova. Nejjednodušší jsou jednoslabičná slova (např. pes, dům), zatímco složitější jsou slova obsahující více slabik nebo souhláskové shluky (např. strom, vlk, čtvrtek).

Vývoj sluchové analýzy a syntézy je tedy pro bilingvní děti výzvou, ale při správném vedení mohou zvládnout obě jazykové struktury bez problémů.

Konkrétní porovnání. Český jazyk vs. španělský jazyk

Čeština má složitější pravidla, zahrnující tvrdé a měkké souhlásky, sykavky a hlásky jako ř, které ve španělštině neexistují.

Španělština je naopak rytmičtější, s otevřenými slabikami (většinou končícími na samohlásku) a jednodušší strukturou slabik bez shluků souhlásek.

Postup nácviku sluchové analýzy a syntézy u česko-španělských dětí

Největším rozdílem je pravděpodobně rozklad slov na hlásky. Tento krok je náročnější, protože děti musí identifikovat jednotlivé hlásky, které se v jazycích liší.

Souhláskové shluky vs. otevřené slabiky

Čeština často používá souhláskové shluky (prst, vlk), které ve španělštině chybí. To může být náročné pro děti zvyklé na španělskou strukturu. Například slovo vlk je pro španělsky mluvící děti obtížné.

Délka samohlásek

V češtině je délka samohlásek významotvorná tzn., že změna délky samohlásky může změnit význam slova (byt/být). Tento rys je pro češtinu typický a děti se musí naučit nejen slyšet rozdíl mezi krátkou a dlouhou samohláskou, ale také ho správně používat při mluvení a psaní. Ve španělském jazyce nám tenhle fonematický rys udává přízvuk, nikoli délka.

Díky pravidelným procvičováním sluchové analýzy a syntézy děti získávají jistotu v rozkládání slov na slabiky a hlásky, stejně jako ve skládání těchto prvků zpět do celků. Tento proces nejen podporuje jejich jazykovou flexibilitu, ale také pomáhá předcházet případným obtížím v oblasti pravopisu a výslovnosti.

Mohu doporučit hru Skládání slov. Balení obsahuje obrázky, plno písmen naší abecedy a žetony počítání slabik nebo písmen ve slovech.

Literatura a použité zdroje

EMMERLINGOVÁ, S. Když dětem nejde čtení 1. Praha: Portál, 2011. ISBN 978-80-7367-886-9.

Vývoj fonematického sluchu a řeči u dětí z bilingvních rodin. Bakalářská práce. České Budějovice: Jihočeská univerzita České Budějovice, 2014.

PŠENIČKOVÁ, Petra. Cvičení sluchové analýzy a syntézy I. RVP.cz, 2015 [cit. 10. 2. 2025]. Dostupné z: https://clanky.rvp.cz/clanek/c/z/19963/CVICENI-SLUCHOVE-ANALYZY-A-SYNTEZY-I.html

Komentáře