Jaké knihy jsou vhodné pro bilingvní děti?

Z téhle série článků se dnes zaměřím na děti ve věku mateřských škol.

Krátké pohádky a příběhy pro děti od 3 do 6 let

Děti v tomto věku mají rády krátké, rytmické texty a opakující se věty, které jim pomáhají si zapamatovat nová slova, zároveň ale chápou složitější věty, dokáží se soustředit na delší příběh a začínají si budovat aktivní slovní zásobu v češtině. Pokud ale čeština není jejich nejsilnější jazyk, je důležité vybírat knihy, které nejsou příliš složité, ale zároveň je nenudí.

Doporučuju

O pejskovi a kočičce – Josef Čapek

Mach a Šebestová – Miloš Macourek

Krtek a kalhotky – Zdeněk Miler, Eduard Petiška

Říkadla a rýmované pohádky (Jiří Žáček, František Hrubín)

Malované čtení (Jiří Havel) – pro předškoláky, kteří se mohou s vámi podílet na čtení, rodič čte a dítě doplňuje slova namísto obrázků

Obrázkové čtení mi přijde do začátků skvělé, protože se nezaměřuje na samotné písmena, ale hlavně na obrázky/fotografie. Obrázky často slouží jako první krok k rozvoji čtenářských dovedností a osvojování si nových českých slovíček, protože umožňují dětem vyprávět příběhy, i když ještě nejsou schopné číst slova. Pomáhá to rozvíjet jejich kreativitu, představivost a schopnost soustředit se na detaily. Tato metoda také podporuje pochopení souvislostí mezi textem a obrazem a vytváří základ pro pozdější čtení a porozumění složitějším textům. Konkrétně napomáhá např. neztrácet se v textu a udržet se na řádku.

Jak s dítětem pracovat při čtení?

Nechte dítě dokončovat věty, například „Byl jednou jeden…“ (dítě může doplnit „krtek!“), což mu pomůže v rozvoji jazykových dovedností. Používejte otázky jako „Co myslíš, co se stane dál?“ aby dítě začalo přemýšlet o ději a rozvíjelo svou představivost. Povzbuzujte ho, aby příběh převyprávělo vlastními slovy, což zlepší jeho slovní zásobu a schopnost vyprávět. Hrajte si s hlasem a střídejte různé tóny pro různé postavy, aby bylo čtení zábavnější a poutavější. Udělejte si divadelní představení, vtípky a zkrátka pokuste se o to, aby dítě bralo čas na čtení s potěšením. Nakonec malé doporučení: čtěte krátce, ale pravidelně, každý den třeba jen 5–10 minut. Je to mnohem účinnější než dlouhé čtení jednou týdně.

A proč nám čtení vůbec pomáhá?

Děti, které od mala vyrůstají s více jazyky, umí nejen mezi jazyky přepínat podle toho, s kým mluví, ale také si zároveň více uvědomují, jak jazyk jako takový funguje. Např. vnímají to, že slova jsou jen „názvy“ věcí, a že stejnou věc může každý jazyk pojmenovat jinak. Díky tomu jsou otevřenější různým pohledům na svět, přemýšlivější a vnímavější.

Této schopnosti se říká metalingvistické vědomí. Jednoduše řečeno, je to schopnost umět více přemýšlet o jazyce a jeho strukturách.

Například snáz poznají, kde ve větě jedno slovo končí a druhé začíná, hrají se slovy, tvoří nové věty, nahrazují výrazy, aniž by porušily smysl původního sdělení. Snadněji potom zvládají různé jazykové hry nebo úkoly, kde se mění slova, ale smysl věty zůstává.

Konkrétnější příklad mohu uvést, že když se dětí zeptáme, co by se stalo, kdybychom začali slunci říkat „měsíc“ a měsíci „slunce“, většina by řekla: „To by byla v noci světlá obloha“ – ale bilingvní dítě by spíš řeklo: „Nic se nestane, jen jim říkáme jinak.“

Tahle jazyková pružnost je navíc skvělým základem pro čtení a práci s textem. Dvojjazyčné děti často dříve chápou, jak slova fungují na papíře – snadněji si uvědomují, že čtení není jen „dekódování písmen“, ale že je to proces, při kterém mozek aktivně přemýšlí nad významem slov i celého sdělení. Metalingvistické vědomí tak přirozeně pomáhá i rozvoji čtenářské gramotnosti.

Čtení se proto pro bilingvní děti může stát nejen příležitostí, jak se rozvíjet v obou jazycích, ale i nástrojem, který podpoří jejich přemýšlení, tvořivost a fantazii.

Díky knížkám navíc dítě může přirozeně rozvíjet oba jazyky, rozšiřovat slovní zásobu, učit se vyjadřovat emoce, chápat souvislosti a rozvíjet fantazii. A právě u dvojjazyčných dětí může být čtení nejen obohacením, ale i mostem mezi jazyky, kulturami a světy.