Montessori pedagogika je dnes moderní a stále populárnější přístup ke vzdělávání. Bourá tradiční očekávání školní výuky – místo honby za množstvím vědomostí klade důraz na samostatnost, přirozenou zvídavost a zodpovědnost dítěte. Učitel tu není hlavním „zdrojem učiva“, ale spíše průvodcem, který vytváří prostředí, ve kterém se děti mohou učit vlastním tempem a podle svých potřeb.
Montessori přístup a styl výuky je velmi zajímavý, a proto jsme se se stážistkou a mojí spolužačkou Sárou rozhodly během naší stáže v Seville navštívily i jednu z místních Montessori školek. Během návštěvy, kterou nás provedla ředitelka školy, Carmen, jsme měly možnost nahlédnout, jak tento přístup funguje v praxi, jak jsou vybavené jejich třídy a jaké materiály mají k dispozici.
Carmen nás uvedla do kultury Sevilly, sdělila nám, že se jedná o velmi tradiční španělské město, a tak jejich škola je jediným oficiální Montessori edukativním zařízením zde. Sevilla Montessori School sídlí v městské části Nervión. Všichni vyučující na této škole musejí mít pedagogické vzdělání a mimo to speciální výcvik v Association Montessori Internationale. Výuka tu probíhá ve Španělském, ale také v anglickém jazyce.
Škola sídlí ve dvou budovách a už při vstupu nás zaujala přátelská atmosféra. Učitelky měly trička a mikiny s logem školy, ve třídách panoval klid a pořádek. Vše bylo přizpůsobeno dětem – od výšky nábytku až po drobnosti jako umístění kapesníků nebo umyvadel, aby se mohly obsloužit samy.
Ve třídách nás překvapila jednoduchost a účelnost. Neviděly jsme tu běžné hračky – místo nich jsou všude tzv. „materiály“: dřevěné puzzle, geometrické tvary, nádoby s luštěninami či těstovinami, různé skládačky nebo pomůcky na procvičování počítání, jazyků a tvarů. Každý předmět má své místo a účel. Svačinu mají s nádobím na ni umístěnou na polici, která je všem přístupná, tak aby se mohly děti v průběhu dopoledne kdykoliv obsloužit dle své chuti. Misky po sobě umyjí a opět vrátí na jejich místo, pro jistotu jim u dřezu visí návod, kdyby někdo z dětí zapomněl.
Nejmenší děti (od 18 měsíců) mají svůj vlastní zahradní domek. Na začátku dne se všichni společně scházejí, zpívají a tančí, poté si každý volí činnost podle svého zájmu. Děti pracují buď samostatně, nebo ve dvojicích či skupinách s paní učitelkou, podle vlastní potřeby. Zaujala nás situace, kdy chlapeček prsty nechtěně umatlal okno a reakce paní učitelky byla velmi chápavá a inspirující – ukázala mu, jak okno může vyčistit a nechala ho, aby si to také zkusil a příště věděl sám, jak na to. Zde se projevil respektující přístup pro Montessori výuku tak důležitý.
Starší děti sídlí v hlavní budově se třemi patry. V přízemí a prvním patře tráví čas děti ve věku 4-8 let. Nejstarší děti studují ve třídách úplně nahoře. Škola má třídy pro tyto větší studenty (8-12 let) rozdělené dle zaměření na jazykovou a matematickou. Jazyková třída má knihovnu s různě složitou a tematizovanou literaturou a jednoduché stoly s židlemi. Děti tak nerozptylují obrázky či jiné nepotřebné předměty. Třída matematická je plná polic s různými logickými skládačkami, kartičkami a geometrickými předměty. Na zemi ležely koberečky, které jsou pro Montessori školy typické. Každý kobereček nesl jedno z možných témat a problematiky, kterou si mohly děti zvolit daný den ke studiu. Při naší návštěvě někteří žáci pracovali s paní učitelkou ve skupině, jiní se věnovali samostatné práci. Všude panoval klid, až neuvěřitelné ticho – žádné povykování, pouze koncentrace na práci a spolupráci.
Tato škola funguje denně od 8:30 do 14:30, zakládá si na pravidlu, že děti nemají domácí úkoly. Veškeré materiály zůstávají ve škole, aby si děti mohly zachovat chuť objevovat a učit se právě tam. Carmen nám vyprávěla, že i její syn si chtěl některé pomůcky pořídit domů, ale vysvětlila mu, že na něj čekají jen ve škole, kde bude mít ještě spoustu času je lépe objevit a prozkoumat – toto hodnotím, jako skvělou motivaci chtít se do školy vracet a pokračovat ve studiu, které tam začal.
Naše krátká návštěva byla velmi inspirativní. Montessori přístup jsme tu mohly vidět v praxi – respekt k dítěti, podpora samostatnosti a přirozená radost z učení. Odcházely jsme s pocitem, že v této škole se děti opravdu učí nejen vědomostem, ale i životu v bezpečném a chápavém prostředí.
Se Sárou jsme byly velmi vděčné za ochotu a chuť paní ředitelky nám školu ukázat a předat mnoho zajímavých a smysluplných myšlenek.