Když se řekne výuka češtiny, většina lidí si vybaví slovíčka, učebnice, možná i nějaký test. V české škole to však funguje jinak. Především u nejmenších dětí jazyk ožívá přes zážitek, hru, barvy, pohyb a emoce.
A přesně tak jsme k tomu přistoupili i v hodinách češtiny, kde jsme se vydali na barevné dobrodružství.
V tomto článku se dozvíte, jak jsme pomocí barev rozvíjeli jazykové dovednosti dětí hravou formou. Podíváme se na konkrétní aktivity, které jsme během hodin realizovali, jak děti reagovaly a co všechno se naučily
Zaměřili jsme se na téma barev, protože barvy jsou všude kolem nás a děti s nimi pracují přirozeně – v kreslení, popisování, oblékání i hře. Měli jsme tak skvělou příležitost využít to, co už děti znají, a rozšířit jejich vnímání o nová česká slova.
Začali jsme zlehka: poznáváním barev pomocí kartiček a předmětů. Každé slovo jsme opakovali, ukazovali, spojovali s emocí nebo výrazem. Například:
Malujeme, tvoříme, mluvíme
Jakmile jsme si barvy pojmenovali, pustili jsme se do tvoření. Děti dostaly pastelky, fixy a papíry a měly jednoduchý úkol: nakresli, co máš rád/a – a popiš co je na obrázku. Společně jsme kreslili také naše nejoblíbenější hračky.
Vznikaly nádherné výtvory: duhy, domy, zvířata, auta, květiny… Každý obrázek byl malý příběh, který děti začaly vyprávět pomocí nové slovní zásoby.
„Lev je žlutý, stromy jsou zelené, nebe je modré.“
„Kočka je černá, oči má bílé.“
„Sukně je růžová“
Tím, že si barvy samy malovaly, propojily jazyk s pohybem a emocí – což je jeden z nejúčinnějších způsobů, jak si nové výrazy zapamatovat.
Hra: Najdi barvu!
A protože učení hrou je o radosti, hráli jsme také pohybovou aktivitou „Najdi barvu“. Pravidla byla jednoduchá: učitel řekne barvu česky a děti musí co nejrychleji najít ve třídě něco, co tu barvu má – a ukázat to.
Tahle hra způsobila spoustu smíchu, pobíhání i přemýšlení. Děti hledaly nejrůznější předměty, ukazovaly na své oblečení i na spolužáky.
Výhoda takové aktivity? Děti si procvičují slovní zásobu, reagují na český jazyk, pohybují se a zároveň spolupracují.
A co můžete dělat doma?
Vyberte si spolu s dětmi jednu barvu na den – například „modré pondělí“ nebo „zelenou středu“. Zkuste pak během dne najít co nejvíce věcí této barvy – doma, venku nebo na obrázcích – a pojmenovávat je česky. Na konci dne si můžete povyprávět, co všechno jste objevili.
Vezměte si čistý sešit nebo pár volných listů a tvořte vlastní „barevný slovníček“. Dítě může nakreslit obrázek ke každé barvě (např. „červené auto“, „žlutý motýl“).
Možná si ji pamatujete ze svého dětství – jednoduchá říkanka, pohyb a rychlá reakce. Děti ji milují! Každé dítě čeká, až zazní jeho barva, a pak musí co nejrychleji zareagovat – vstát, utéct, najít předmět, nebo splnit jiný úkol.
Večer si s dítětem můžete povídat: „Jaká barva by byl tvůj dnešní den?“ nebo „Jakou barvou bych popsal radost? A co smutek?“ Pomáhá to rozvíjet jazyk, empatii i vnímání emocí.
Naše barevné dobrodružství nebylo jen o barvách, ale také o jazyce, pohybu, radosti a smíchu. Cílem bylo přiblížit dětem češtinu tak, aby si ji mohly zažít přirozeně a bez tlaku. Téma barev se ukázalo jako skvělý způsob, jak si s češtinou pohrát – a přitom se přirozeně učit nová slova. Děti byly nadšené, hodně mluvily, smály se, tvořily, hýbaly se. A hlavně – učily se bez toho, aby měly pocit, že „se něco učí“.
Mám velkou radost z toho, jak do toho šly – každé dítě jinak, svým tempem, svým způsobem. A to je na tom to nejhezčí.
Pokud si chcete doma některou z her nebo nápadů vyzkoušet, klidně můžete – není potřeba nic složitého. Stačí pastelky, trochu času a chuť být spolu.