Molekuly
Děti se na hudbu pohybují volně po prostoru. Při zastavení hudby učitelka řekne číslo a podle toho jaké číslo řekla, tolik dětí se musí spolu chytit za ruce. Pokud na někoho nevyjde kamarád do daného počtu, může se chytnou nějaké věci ve třídě a utvořit skupinku o daném počtu takto. Pravidlem však je, že jako první vždy hledá kamaráda a až poté pokud žádného volného nenajde, tak se může chytit nějaké věci. Po kontrole správných počtů ve skupince se děti rozpojí, znovu se pustí hudba a hra se opakuje.
Děti se při této hře učí strategicky přemýšlet, sdružovat se do skupin a rychle počítat. Rozvíjí také rychlost reakce, postřeh a orientaci v prostoru.
Bludiště
Děti si společně nejprve podle své fantazie v prostoru postaví z dlouhého provázku bludiště (případně venku si ho mohou namalovat křídou na zem). Pokud by si nevěděly rady, jak to udělat, může jim pomoci paní učitelka. Poté se děti rozdělí do dvojic. Jeden z dvojice si zaváže oči šátkem a druhý ho naviguje, tak aby bludiště správně prošel. Poté si role mohou vyměnit.
Děti se při této aktivitě učí používat a porozumět pojmům doprava, doleva, dopředu. Zároveň se také učí odhadovat vzdálenosti (mohou říkat i kolik kroků kam má udělat), orientovat se v prostoru, spolupracovat.
Problém může nastat při stavění bludiště, že si děti nebudou umět představit, jak by ho mohly postavit. Pro tento případ by paní učitelka mohla mít na papíře nakreslené různé návrhy bludišť, které by dětem pro inspiraci mohla ukázat. Dále bychom si také měli dát pozor na to, aby obě děti (jak to co má zavázané oči, tak i to co naviguje) byly stále natočeny stejným směrem. Problém by mohl nastat, když by děti k sobě stály čelem a navigátor by řekl, že má jít například doprava, ale navigovaný by vlastně šel doleva.
Čtyři kamarádi
Děti rozdělíme do 4 skupin a každé skupině přidělíme jeden geometrický tvar (čtverec, obdélník, trojúhelník, kruh). Na zem nachystáme obruče a do každé položíme jeden daný tvar vystřižený z papíru, aby děti měli vizuální vzor toho, co mají následně hledat. Úkolem hry je, aby děti v daném časovém limitě přinesly do kruhu co nejvíce věcí, které mají stejný tvar, jako ten, který mají v obruči. Pot skončení hry následuje diskuze a děti vysvětlují proč dané věci donesly.
Děti se při této hře učí poznat, rozlišit, přiřadit a roztřídit základní geometrické tvary. Zároveň se také učí spolupráci, rychlému rozhodování, postřehu a orientaci v prostoru.
K motivaci pro tuto hru bychom mohly použít například tuto písničku o geometrických tvarech: My jsme čtyři kamarádi, vesele si kráčíme, přes a hory a přes ty louky, vesele si zpíváme. Já jsem kruh a já jsem čtverec, já trojúhelník špičatý, já obdélník s dlouhým břichem, skoro s nimi nestačím. My jsme tvarem každý jiný, už nás dobře poznáte, naše jména nepopleťte, když se s námi setkáte.
Pohádky
O veliké řepě
Nejdříve si s dětmi pohádku přečteme či poslechneme. A poté ji děti mohou dramatizovat, popřípadě využít k dramatizaci loutky. Děti pak odpovídají na otázky: Kdo je první/poslední v řadě? Kdo je za babičkou? Kdo je hned před vnučkou? Kdo je první (druhý, třetí) v řadě? atd. Otázky přizpůsobujeme věku a znalostem dětí.
O Popelce
Děti seznámíme s pohádkou a poté si zahrajeme na holoubky, kteří přiletěli Popelce na pomoc. Děti mají v jedné misce 10 zelených korálků (hrách) a 10 hnědých (čočka). Jejich úkolem je tyto roztřídit do dvou misek podle zadání učitelky. Např. Dejte do misky 3 hrášky. Dejte do druhé misky 5 čoček. Dejte do jedné misky 4 hrášky a do druhé misky tolik čoček, aby jich bylo stejně jako hrášků. Dejte do jedné misky tři čočky a do druhé o 1 hrášek více.
Vdolky
Motivaci dětí provedeme písničkou Pekla vdolky z bílé mouky nebo Pekař peče housky, uždibuje kousky. Děti si zahrají na pekaře a pekařky, nebudou sice péct opravdové vdolky (ale v MŠ podporující zdraví si mohou zkusit upéct i opravdové). Začnou přípravou těsta, vystřihnou si kruh vyznačený na papíře a dále si vystřihnou menší kruhy z barevného papíru, které odpovídají barvě náplně (marmeláda – červená, povidla – fialová, tvaroh – žlutá, mák – černá). Varianta pro starší děti by mohla být taková, že by si náplně rozstříhaly ještě na poloviny a poté i na čtvrtky. A svůj koláč by tak mohly mít s více náplněmi (dle zadání učitelky). Děti přikládají menší barevný kruh (náplň) na větší bílý kruh (těsto). Takto připravené koláče zdobí rozinkami či mandlemi (které představují bílé a černé knoflíky). Dostávají úkoly typu: Na tvarohový koláč dejte 4 rozinky. Na makový koláč dejte 3 mandle. Na povidlový koláč dejte 2 mandle a 3 rozinky. Čeho na koláči více/méně – mandlí nebo rozinek. U varianty s více náplněmi specifikujeme i kolik mandlí/rozinek máme dát na kterou náplň.
Honzík jde do světa
Každé dítě dostane před sebe obrázek měšce. Uprostřed stolu máme položené zlaté plastové mince. Poté začneme vyprávět pohádku Jak šel Honzík do světa. Honzík šel do světa a na cestu si do měšce vzal 5 zlaťáků. Děti pokládají příslušný počet mincí na obrázek. Když procházel lesem, tak jeden zlaťák ztratil. Kolik mu jich zůstalo? Děti jeden zlaťák odeberou a spočítají kolik jich v měšci zůstalo. Cestou se zastavil v krčmě. Měl hlad a tak si objednal polévku. Při odchodu hostinskému zaplatil 2 zlaťáky. A pohádka pokračuje dále dle fantazie učitelky nebo i nápadů dětí. Koho by Honzík mohl ještě potkat. Při každé zastávce buď nějaké zlaťáky získá a nebo o ně přijde. Děti si tak procvičují početní operace v rozsahu 1-6, které jsou podpořeny manipulací s konkrétními předměty.
Muchomůrky
Děti dle zadání paní učitelky pokládají bíle vršky od pet lahví na předem připravené muchomůrky. Bílé vršky tak představují bílé puntíky na červeném kloboučku muchomůrky. Úkoly mohou znít například takto: Vezměte si jednu muchomůrku a položte na její klobouček 2 puntíky. Vezměte si 3 muchomůrky a položte si je vedle sebe. Na první dejte 1 puntík, na druhou taky jeden puntík a na třetí 2 puntíky. Na které muchomůrce je nejvíce puntíků? Je na některých stejně? Kolik mají celkem tyto tři muchomůrky puntíků?
Dále můžeme také pracovat s různými velikostmi muchomůrek (například, které si děti samy vyrobily) a můžeme porovnávat, která je větší, menší a mohou je také umísťovat do řady podle velikosti.
Tato hra je zaměřena na rozvíjení základných představ v oboru čísel 1-6, děti se také učí porovnávat dle velikosti. Pozor bychom si měli dát na dostatečný počet muchomůrek a puntíků.
Rozkvetlá louka
Po prostoru rozmístíme různě barevné kytičky. Můžeme vyrobit s dětmi kytičky různých velikostí, barev, s různým počtem okvětních lístků atd. Do středu každé kytičky napíšeme nějaké číslo 1-6. Poté děti rozdělíme do družstev a každému družstvu určíme číslo kytiček, které budou sbírat. Děti poté po jednom chodí pro kytičky a vždy se vrátí zpátky do družstva a jde další. Až jsou všechny kytičky posbírané tak děti ve skupinkách mohou svoje kytičky srovnávat, porovnávat. Podle velikosti, barvy, počtu okvětních lístků atd.
Měli bychom dbát na to, aby od každého čísla byl stejný počet kytiček. Aby pak některé družstvo nemělo více/méně než druhé.
Kdo má víc?
Připravíme si kartičky s nějakými tematickými obrázky zaměřenými na přírodu či zvířata. Motivaci pro hru můžeme provést pomocí různých písniček nebo říkanek. Motiv můžeme zvolit podle toho, čím se s dětmi aktuálně zabýváme. Třeba teď v období Velikonoc bychom mohli zvolit například zajíčky. Je dobré zvolit pouze jeden motiv, aby se dětem obrázky nepletly a dobře počítaly. Motivy však pro každou hru můžeme obměňovat dle aktuálních témat.
Vyrobíme tolik kartiček, tak aby každé dítě mělo svoji. Na hudbu se děti pohybují po prostoru a po zastavení vytvoří dvojice, ukáží si navzájem svoje kartičky a ten, kdo má na kartičce více např. zajíčků zůstane stát a ten kdo má méně si sedne na zem. V případě že mají stejně, tak si podají ruce. Poté si ve dvojici kartičky vymění, pustí se znovu hudba a hra pokračuje dále.
Děti se při této hře učí rychle počítat, porovnávat (kdo má více, méně, stejně) reagovat a orientovat se v prostoru.