Co dělá opice? Kváká nebo skáče ze stromu na strom? A had? syčí nebo štěká?

Podobné otázky čekaly na děti v kvízu, který byl hlavní náplní nedělní výuky.

U některých dětí se děti zapotily, ale některé zvládly levou zadní.

Vítez kvízu pak mohl vybral téma na další hodinu.

Kvíz jsme vytvořili v nové aplikaci Mentimeter

Dnešní hodina byla zaměřena na druhy zvířat: savci, ptáci, ryby, plazi a obojživelníci.

Na začátku jsme spolu se staršími dětmi vysvětlili, jak se různé druhy od sebe liší, jejich charakteristické znaky.

Díky interaktivní pomůcce z programu Genially, ze stránek  jsme si to hezky vysvětlili, přiřazovaly jednotlivá zvířátka k druhům, ukázali si jejich části těla.

Také jsme si pustili písničku o velrybě.

Na závěr jsme si části těla spojili s opakováním písmenek na začátku českých slov.

Na začátku hodiny nás čekala krátká gramatická pětiminutovka, kde děti hledaly správný infinitiv k vyčasovaným slovesům v přítomném čase.

Následoval Quizlet, opakování a příprava na deskovou hru. V Quizletu jsme zopakovali slovíčka z minulých lekcí pomocí kartiček.

Díky deskové hře, na kterou se děti tešily (vytvořena pomocí aplikace Genially) si děti osvojily slovní zásobu, která se několikrát opakovala. 

Hodinu jsme začali opakováním slovní zásoby z minulé hodiny. Děti pak hádaly téma lekce podle krátkého textu, do které pak doplňovaly správné tvary Velikonoc.

Známou slovní zásobu na téma Velikonoc jsme rozšířili o nové slovíčka jako např. řehtačka, koleda, pomlázka, kraslice ... Všechna slova jsme roztřídili podle jejich rodu a vrátili se k porozumění textu.

Materiál jsme použili z webových stránek Mozaika.

Dnes jsme si tematicky povídali o velikonocích. O mláďátkách, větvičkách vrby kočičkách, o jednoduché hře s kuličkami, zdobení vajíček, pomlázce, řehtačce. Pustili jsme si pohádku Chaloupka na vršku - Jak se pomlázky ztratily, která vše krásně dětem shrnula. Zkusili jsme se také s dětmi naučit básničku o kvočně a kuřátku. Na závěr jsme si ukázali, jak která rodina nabarvila velikonoční vajíčka.

V poslední březnové hodině jsme s menšími dětmi zkoušely, zda znají písmenka abecedy. Kdo uměl, napsal své jméno a k náhodným písmenkám jsme hledali jména kamarádů. Ze speciálního vydání časopisu Šikulka o Abecedě jsme četly k písmenám říkanky, pojmenovávaly věci a zvířata.

Hodinu jsme věnovali jaru a ročním obdobím. Zpívali si písničku Přišlo jaro do vsi, povídali si, co se na jaře děje, co můžeme dělat v každém ročním období, co si oblékáme. Přečetli jsme si vyprávění Medvídka Pusíka o ročních obdobích. Představily jsme si základní jarní květiny a také motýly.

Druhou březnovou hodinu jsme nezačali tradičně gramatickou pětiminutovkou. Místo ní, děti popisovaly jeden předmět, který měly v pokojíčku a zopakovali jsme si tak i gramatické rody. Na podstatná jména a určování rodů jsme navázali v deskové hře od Járy Bednářové ze skolazvesela.cz, kterou jsme upravili v Genially tak, abychom ji mohli hrát i online. V druhé části hodiny jsme se podívali na tři modální slovesa a objasnili si rozdíl mezi slovesem moct a smět. Na jamboardu jsme si pak rozdělili různé aktivity a činnosti, které můžeme, smíme a musíme dělat v době pandemie, slovesa jsme si vyčasovali a doplnili do cvičení z časopisu Ahoj.

Dnešní hodinu jsme věnovali zvířátkám. Děti se seznámily s novým členem rodiny svých kamarádů, štěňátkem Pongo. Naučily se základní nazvosloví mláďat, také si zopakovaly barvy a rozlišení menší, větší, nejmenší, největší. Jestli zvířátka plavou, létají či chodí nebo se třeba jen plazí. Také jsme si vysvětlili druhy srstí u různých živočichů. Podle zábavné pohybové básničky skákaly jako žába, ukazovaly jak klape zobákem čáp nebo jak se plazí had. Také jsme si připomínali básničky nebo písničky, které známe a obsahují nějaká zvířata (Skákal pes atp.) Zopakovali jsme vše ukázkami z různých knih o zvířátkách, co každé z dětí mělo doma.

Téma březnového čísla časopisu Krajánek a první hodiny češtiny jsou Záhady. Tentokrát jsme se inspirovali nejen časopisem Krajánek, ale nově také jsme použili článek a cvičení z časopisu Ahoj. Na začátku hodiny děti pomocí emoji ukázaly, co během týdne dělaly a ostatní říkaly, co dělali jejich spolužáci. Následovaly dvě gramatické pětiminutovky, kde jsme procvičili slovosled sloves se se/si a slovesa jet/jít s různými předponami. Po tom, co jsme si řekli, co je pro děti největší záhadou, jsme si přečetli odpovědi dalších čtenářů časopisu Krajánek. S odpověďmi jsme následně pracovali a procvičovali novou slovní zásobu. Jednou z odpovědí čtenářů na anketní otázku byl covid. Díky časopisu Ahoj jsme si na toto téma přečetli krátký článek a rozšířili jsme slovní zásobu. Celou prezentaci a všechna cvičení najdete zde.

Poslední únorová hodina byla inspirována únorovým číslem časopisu Šikulka, který nám poštou poslali prarodiče žáků.

Přečetli jsme si pohádku O lvovi a odvážné myšce a každé dítě ji zkusilo převyprávět a poskládat správně obrázky příběhu. Také si děti poslechly vyprávění o veverce, jak si dělá celý rok zásoby na zimu a kde bydlí. Příběh o dětech, kterým babička vařila švestkové knedlíky a venku sněžilo, který přiblížil různá skupenství vody. Naši vlastní hrou o protikladech jsme hledaly protiklady a správně je česky pojmenovávali. Na závěr hodiny nás vyprávění o karnevalu s plyšáky v dětském pokojíčku navedlo k tomu, že jsme si dle šablony z časopisu Šikulka vyrobili vlastní karnevalové masky.

V druhé únorové hodině jsme se vrátili k tématu Oblečení a odívání. Hodinu jsme uvedli, jako vždy, gramatickou pětiminutovkou, kde jsme si osvojili tvary sloves v minulém čase a přechylování. Oblečení jsme si zopakovali a procvičili. Děti pak popisovaly oblečení z obrázku a ostatní hádaly o koho jde. Abychom si slovíčka rozšířili o nová, trochu složitější, připravili jsme je pro děti na jamboardu. Ty pak děti rozdělovaly do tří skupin podle porozumění. Na konec hodiny nás čekalo plánování prázdnin a nakupování v Decathlonu nutné oblečení a vybavení.

Tuto hodinu jsme začli písničkou Šla Nanynka do zelí. Děti se ji naučily zpívat a poté si ukazovaly jakou zeleninu a ovoce mají doma, správně je pojmenovaly, identifikovaly též barvy a učily se rozlišit zda se jedná o ovoce či zeleninu. Také si ovoce a zeleninu procvičovaly v různých interaktivních prezentacích Genially a naučily se básničku Kutálí se brambora.

Od února začínáme každou lekci gramatickou pětiminutovkou, u které si děti procvičí různé gramatiky. Tentokrát to bylo časování sloves v přítomném čase a záporná slovesa. Protože je hlavním tématem časopisu Krajánka Oblečení a odívání, ve stejném duchu jsme vedli i únorové hodiny češtiny. Po gramatice jsme se vrhli na česká přísloví, která obsahují nějaký druh oblečení. Některá přísloví děti už znaly, některá jsme si společně vysvětlili. Vše jsme si ještě jednou procvičili v doplňovacím cvičení. Na otázku „Co nerad/a nosíš?" děti odpovídaly nejčastěji šaty a poté jsme si přečetli odpovědi dalších čtenářů Krajánka. Porozumění textu jsme si prověřili v doplňovacím cvičení. K slovní zásobě jsme přidali některá nová slova a procvičili vše pak ve spojovací cvičení ve Wordwallu.

S dětmi jsme si ukazovali různé části těla, obličeje, také jsme si vysvětlovali anatomii těla. Dýchání a plíce: foukali jsme do sáčků jako do plic, na sestru nebo maminku, zkoušeli vyfukovat nosem. Srdce a krev: vysvětlili jsme si jak je pro tělo důležité srdce, jak pumpuje krev, poslechli si jak tluče srdíčko mamince nebo sourozenci, povídali si o zranění, kdy teče krev. Mozek: že jím přemýšlíme a řídíme celé tělo, jak je potřeba si tedy chránit hlavu, kde mozek je schován – používání helmy, kdy. Kosti a kostra: ošahali jsme se navzájem a hledali tvrdé kosti, které drží celé naše tělo pohromadě. Trávící soustava: prvňačka mladším žákům vysvětlila jak putuje potrava celým těla, jak je důležité jídlo nehltat a dobře pokousat. Také jsme se bavili o trávení a vylučování jídla i pití a k čemu slouží ledviny a močový měchýř. Na závěr hodiny jsme si zazpívali a naučili se písničku Holka modrooká.

Téma lednového časopisu Krajánek je VEČERNÍČEK. Na začátku hodiny jsme si říkali názvy večerníčků, které děti znají a spojovali jsme jejich názvy s hlavními postavami, jako je např. Bob a Bobek, Ferda Mravenec, Maxipes Fík, Káťa a Škubánek, Krakonoš a další. Hlavní náplní hodiny bylo video Mach a Šebestová, z kterého jsme opět vytvořili video interaktivní plné otázek, zaměřené na obsah, ale taky na rozšíření slovní zásoby. Na otázku, co by si děti přály, kdyby měly kouzelné sluchátko odpovídaly, aby neexistoval covid-19 a taky, aby byla voda, tam, kde je potřeba. Na závěr hodiny jsme se bavili o jiných tradicích a rituálech před spaním a četli o zvyklostech jiných malých čtenářů Krajánka.